Opo-lid

Opo-lid

Bude to již pár let,
kdy obrovitý led
pokrýval ten náš svět
od pólu k pólu,
kdy se moh rozzlobit
mamut i trilobit,
zahubit opo-lid
- zachránit flóru.
Ale ta zvířata,
víc než op chlupatá,
našla si doupata
a žili v míru,
na to však hladový
opičák bláhový
stoupl si na nohy
a stvořil víru.

Víra mu získala náklonnost davů,
dala i základy ku vzniku mravů,
zato však vzala mu svobodnou vůli,
z života do teďka má už jen půli.

Každý chtěl nastolit
vládu pro opo-lid,
ne však se uvolit
nadvládě jiných,
boje, toť začátek
období oprátek,
co vzaly nazpátek
život nevinných.
Násilný středověk
ovládal již člověk,
následný novověk
stejnou měl správu,
začlo se přemýšlet,
jak pak ovlivnit svět,
co dělat za sto let,
o lidském právu.

Zda zavést pro všechny to lidské právo,
to by pak nebylo pro lidi zdrávo,
každý by bylo volný - jo to by nešlo,
a tak z těch lidských práv nadobro sešlo.

Za pár let, od dob těch,
zvýšil se lidský spěch,
i touha na úspěch
nabyla bytí,
přibyly továrny,
přibyly montárny,
ubyly kovárny,
ubylo kvítí.
Bude zas za pár let
obklopovat nás led?
Pro nás už naposled
zda bude zima?
To spíš nás obklopí
oceán hluboký,
nic nezmůžou zákopy,
bude to prima.

Už tu dál nebude opo-lid strašit,
nebude se mít komu od huby prášit,
vznikne tu nový svět úplně jiný,
z kamene, z vody, ze vzduchu, z hlíny,
na něm se objeví opo-lid nový,
možná ne opo-lid, jenomže kdo ví...