Můjtysvět

Smutná

jsi byla, když růže rostly vzhůru

nohama

ses obepnula

kolem záhad spadlých světů

je lepší

myslet na půl romantiky

ale nedokončit vě..

..tu

a nikde

se berou falešní milenci pod hvězdami

saturnálie a plameny svíček

..a ty poznáš

když oči nemohu jen zavřít

..ale koukat

do zavřených víček

a promíjet si navzájem letitá očekávání

Smutný

jsem byl, když Ernestovi zazvonila hrana

a pak i telefon

..zkoušel to vzít, ale nemohl prodat větu

Kéž by tak navštívil

jeden z můjtysvětů

a rozhodil rukama ve znamení odchodu

Kéž by tam stál..

u mého porodu

a nedíval se jiným dětem do očí

Vždyť to byl MŮJ den