Poutník

Nějak se mi zastavil

čas na hrudníku

ze zásob lékořiče

vytrvale pryští krev...

A věci se komplikují

Tvou rukou na mé dlani

jako v závodě o nesmrtelnost

ve kterém zabili vítěze...

Perlou na dně sklenky

Ti namaluji svět
už zase prší, Smutněnko
...narážím hlavou do zdi a zapomínám

že papírového draka nepřelstíš

a není princezny

kterou by stálo za to obětovat