Anotace: ..
Nezbývalo nic jen čekat
než všechny cizí tváře
v zrcadle
se rozprší
a zvednou hladiny
utopených v suchu do takový výšky
ze který se dobře padá
na dno
nedalo se nic
jen stát a čekat
na to svý vlastní umírání
na to opravdový teď
co nechá
blesky párat
nebe
a kapky
bušit jako
kulomet
Souhlasím. "Teď" stejně jako "čas" jsou pomíjivé veličiny. Musím přiznat, že čekání na smrt je dost nereálné. Vždy nám do toho něco přijde. A s ohledem na zákon namazaného krajíce, tak naschvál nepřijde teď, když to čekáme. Jinak velmi kladně hodnotím snahu smířit se se smrtí. Pak už tě nepřekvapí. Cyprian Norwid - Černé květy
10.08.2013 07:43:24 | VEDz RVAHEs