Změnil jsem svět jen tím, že jsem
Je jako ze skla těžítko
Já pouhá vločka v něm
Ne nejsem skutečný a netaju
Na dlani smetím bych jen byl
Do jiných světů, do tajů
Se v těžítku Země pohroužím
Miluji volnost pohybu, ne chlad stěn
Skleněné báně vězení
Však trčím v něm
Žel patřím sem, nu to já vím
Do cetky zašlé prachem
Že prasknou její stěny sním
Taktéž se třesu strachem.
páni, zanechala dojem...
03.09.2013 21:24:15 | Trdlo
S takovou slehkostí se to pěkně čte,tak z lehka jsem se nechala unést ... do těžítka.velice pěkné!!!
03.09.2013 17:13:27 | azulka