Sám
jako na Měsíci
plující krajinou bez rozbřesku
usínám
netuše nic o pozemském trápení
jsem Sám
a samota mi sluší
jen obejmout tvé plné boky
a zavzpomínat
na věci, které se nestaly
ale skoro se mohly stát
odhodit smutky
a nové si k duši přivázat
Slyšet hudbu
a tvůj smích v době sklizně
sladký jako jablka
v ozdobách tvaru třešně
ach, nebýt tak sám
na Měsíci
shlížím na svět
který se mi odcizil
a cítím-li trpkou závist
tak je bezedná...
Vzpomínky...
jak lepší by bylo zapomenout
a některé věci jsem již zapomněl
vůni heřmánkového čaje
protože je vzdálená
chuť tvé pokožky
protože mi ubližuje...
chuť tvé pokožky protože mi ubližuje..
asi nechápu, ale to je jedno. Mně to nic neříká.
07.09.2013 17:32:45 | jezevec.edward
bože, já mám dneska ale sentimentální náladu... asi si koupím čokoládu a víno a podívám se na nějaký ještě více sentimentální příběh, který mě ujistí, že nejsem až na úplném dně sentimentálně - potravinového řetězce... ale teď začnu tady... na literu... ten nikdy nezklame :)
07.09.2013 17:11:28 | Favi