v půl pátý ráno
zametám po bytě
vzpomínky
do krabičky
od margarínu
já si tě najdu
řekl jsi
jako vždycky
a zamáčkl
poslední
cigaretu
vzduch hořkne
na jazyku
s každým
dalším
nádechem
a včerejšek
je už jen
víno
rozlité
na koberci
a pár tvých
vlasů
na stole
v popelníku
jednou tě s ní potkám
na ulici
budeš strašně
vonět kouřem
a všemi těmi
prázdnými
večery
jednou tě s ní potkám
a vysypu
všechny ty krabičky
začnu znovu žít
a dýchat
vzduch
bez tebe
ale teď ještě ne
v půl pátý ráno
na podlaze
sbírám poslední
kousky
sebe
už nepláču