v rozlámaný posteli ležíš ty
jako důkaz toho že se vlastně nic nestalo
všechno je to jen v mojí hlavě
tvoje ruce by přece neublížily
nikoho si tak nemiloval
ty šrámy jsem si namalovala fixem
ale nejsou opravdový
ty to tak říkáš
musím ti věřit
když nebudu bude to bolet víc
a já už zase nedýchám
nalila jsem si do plic moc inkoustu
černá se v duze neztratí
a špagety už nikdy nevař
Sarah dlužno říci - poutavé řádky ze tvých prstů...
pozdravuji
Marty Kudlák
27.09.2013 22:27:59 | kudlankaW
taky s oblibou řeším neexistující problémy..to je snad podstata ženy..vidět i za roh i za dva rohy i to co nikdo jiný nemůže vidět..
27.09.2013 22:16:06 | chci_uverit
Kdyby to bylo na me, u "a spagety uz nikdy nevar" bych to "a" skrtnul a ten radek bych hodil pod mezeru od toho textu, lip by to vyznelo. Ale tak bych to udelal ja. Jinak moc pekny. :)
27.09.2013 13:44:14 | Jan Voralberg