každou noc se mi zdá
že přijdeš a prostě mě vošukáš
jsem tvoje nádoba bez dna
nacpi do mě svojí zlost a frustrace
znám všechny tvoje masky
ty malej ustrašenej kluku
chceš se schovat za mojí sukni
ale není jako ta tvojí mámy
je příliš krátká
já vím vzpomínky bolí
máš to těžké
ale kdo sakra nemá
nemůžeš se zlobit za to
že nejsem taková jakou si mě chtěl mít
když říkám miluji tě
nejsou to jen prázdná slova
takový city se jen tak neztratí
čím víc dnů uplynulo
tím míň tě chápu a víc ti rozumím
každé ráno se budím šťastná
že se mnou v posteli neležíš
Pěkně rafinovaná záležitost. Anotace s všeobecným věnováno, ovšem zcela záměrně chybí komu a dle mého názoru bude spousta mužů, kteří v textu „náhodou“ objeví právě tu svou adresu.
02.10.2013 12:24:25 | Luky-33