MONT BLANC

Moje cesta byla jasná,
můj sen
to jsi byl ty Mont Blancu.

Tvůj ledovec,skála,sníh a dřina,
to je touha jiná,
to je dosah který vím,
to je strach z neúspěchu,
že si svůj sen nesplním.

To je pocit krásný,
že tě za kopcem uvidím,
a nejen tebe
i ty hory dookola
mé srdce pořád po nich volá...

Byl jsi výzvou,
a dovolil jsi zdolat tvůj vrchol,
abych mohla vidět tu krásu,
přijal jsi mě,
i tvůj sníh diamantově zářivý
a byl tam i on,
ten kluk bláznivý, obětavý a trpělivý.

Bez něho bych to nedala,
a to je jisté
byl semnou
kdo ví, kde to bude příště.
A jestli snad,
jestli mě bude mít ještě rád.

Víš já......Monte
moje krásná horo vím,
vryl jsi se mi do těla
a já jsem to věděla,
už od prvního povídání,
když jsem o tobě slyšela
a tvůj kámen v ruce držela.

Že ti propadnu hned
je to jako let,
na andělských křídlech.
A pouhých 10 minut stát na vrcholu,
a zakřičet na celý svět
já jsem to dala
já jsem to... MONTE
JÁ JSEM TO DOKÁZALA!