Nečistá duše

Studený kov studí do zátylku
už je téměř tady, vydrž ještě chvilku.

/Hořce plakala pro to
o čem už jen snila
toulala se po městě
lahev vodky pila./

Studený kov na zátylku zebe
dívá se vzhůru a vidí tam nebe.

/Ve snaze se očistit
hanlivě se nazve
pak ke rtům zas přikládá
čiré hrdlo lahve./

Už studený kov není - zatratila sebe
nežli žít dál s tím, že trápila Tebe.

/Duše letí do ztracena
tolik těžká, špinavá
byla celá poskvrněná
hnusná, mrtvá, ohavná./