Omáčka z pocitů,
pod zeleným dýmem z lampy,
srpek svítí na polích,
a ty se díváš do tmy.
Odráží se měsíc,
v slzném jezírku,
uprostřed mlhavého pole,
nevidíš na krok.
Slepé srdce nenaviguje,
posmutněle kráčíš dál,
a doufáš, marně,
že se nepropadneš do duše.