Ráno omytá sprchou z nebe
v závoji mlhovin
pod lucernou svítání
na podpatcích uhání
posnídat v Ostravance
a po žaluziích nevyřčených slov
nechala znít tóny silné kávy
Umělci nesou se jak pávi
po notových osnovách
psaných husími brky
a jejich světy
obarvené dochuceným ethanolem
zasychají pod klenbami ve Stodolní
Mladá Karolína
sténá moderními vzlyky
a naslouchat je těžké
stejně jako porozumět Viktorce u splavu
/a tak jsem vystoupil
z hodinového obrazu
sroloval plátno
a prázný rám pověsil zpátky na zeď/
"Tak jaký den mi namaluješ zítra?"
(...a jaká máš vlastně běžná jitra?)
Vážně se mi líbí jak je dílo zakončeno :)
Ať v další nakreslené dny nemáš zakaboněno ;)
18.10.2013 17:08:37 | Lioness
Robine, díky tvé básni má mysl není u(ST)araná.
Hodnocení ponechávám nejvyšší možné.
Výstižně zachycená špína minulosti a povrchní glanc hříšného města současnosti.
Excelentní závěr s rámem a plátnem.
Výborný opus, všechna čest!
Díky za věnování M.K.K.
17.10.2013 15:09:06 | kudlankaW
Povedená jako Ostrava sama:)
15.10.2013 11:56:04 | Lilien
Asi se budu muset někdy zase do Ostravy podívat, i když Stodolní v nejlepších letech už jsem asi prošvihl (alespoň podle občasných mediálních ohlasů soudě)... Jo, tak to je za ST, když mě to tam dokáže tak lákat... ;-)
14.10.2013 22:03:52 | Amonasr
"po notových osnovách psaných husími brky" mi pripadá už ošúchané používaním. :-)
14.10.2013 20:55:54 | nebech
Asi ano, ale v kontextu s popisem místa a dění jsem nenašel lepší, co do trefného popisu dění...
14.10.2013 20:58:21 | Robin Marnolli