blbost

možná měl bych odejít
svoji tvář před světem skrýt
schovat se, už nikdy snít
pomůže mi, když začnu pít?
střepy z hodinek stírám
z ran prýští tmavě rudá krev
černým myšlenkám se oddávám
když s pomstou snoubí se můj hněv
král je mrtvý... ať žije král
co svou duši ďáblu zaprodal

květiny v pokoji vadnou
ač ráno jsem je zaléval
listy padají k zemi, na podlahu chladnou
jako vodopád slz, kterýmí celý kraj já poléval
dlouho dole a chviličku nahoře
na výsluní, pak v podzemní noře
jakým směrem se vydat, za čím jít
snít, či v polospánku žít?
oči se klíží, srdce nechce přestat bít
jsi ve válce, tak bojuj, za nesvatý klid

...vnitřní boj...

zde nenalezneš vítěze
jsou jen padlí
pláně zalité krví a zoufalostí krize
tisíce srdcí, co ve vteřině zchřadly
sám proti sobě jdeš
bez cíle, nevíš co vlastně chceš
(a co bys mohl mít...)
stíny Tě dohánějí
váháš zda-li má cenu utíkat...
světlu vstříc? tak bež už tě skoro mají
temnota - to je svět... tak si koukej zvykat