Desirous...

existuje tajemná moudrost
díky níž jevy zcela odlišné
mohou být slovy totožné
žena je jaguárem
smrt zraněním
radost plamenem
plamen smrtí
smrt propastí
propast zatracením
zatracení rozkoší
rozkoš vášní

aniž bych chtěl
ocitám se těsně u ní
cítím horké tělo
plné chutných vůní
jež se z úst řinou
zatímco její ňadra
dvojčata gazelí
se v orchidejích pasou

křivky boků
vysoustružené
z umělcových rukou
dcera rozkoše
a já spoután tvými kadeřemi
šeptám pro sebe

ukaž mi svou tvář
promluv
ať slyším tvůj hlas
jež je soulad sám
perlo maňdžárí
ze rtů ti kane strdí
pod tvým jazykem
je med a mléko
narda a šafrán
myrha a aloe

je-li duše uchvácena
zbývá jediné
milovat to co zříme
životní blaho pít
přímo u pramene

tělo se stává okem
vidím všechno naráz
co každým okamžikem
ještě víc sládne
kapka vody
rozplývající se ve víně
co nabírá jeho chuť i barvu
rozpálené železo
co se mění na oheň
a ztrácí svůj tvar
vzduch se zaplavuje sluncem
už není tím čím byl
sám vydává barvy jasné

zahlédl jsem jiskřivé světlo
a v něm korundový tvar
který vzplál narudlým plamenem
a ono se rozlilo po něm
a společně pronikli
skrz naskrzem

vnitřní požitek blaženosti
co nepřináší klidu
takový žár ohně
co trvá v polenu
i když plamen zhyne...