Večerní tma způsobila
že na zdech vidím promítat
své tajné sny
své myšlenky hříchu
Že v tom měkkém
nočním tichu
na polštáři hebkém
se ustrašeně svěřuju
modrobílým zdem
Vykreslují sen
o který se bojím
přes špičky peřiny vykukuju
aby se mi nevyplašil
aby mi snad nezmizel
(tolik o něj stojím)
Vykreslují sen
jež z myšlenek se mi vypařil
vyklouzl mi ven
do těch modrobílých stěn
do prostoru kolem
To Tys byl tím snem zvolen!
přilehl sis sem
těsně vedle mě
a já se bojím usnout.
Co když tu nebudeš až se vzbudím?
Bojím se i pohnout..
..ale Tys mě obejmul
-skutečně tu jsi!
už ničeho se nebojím
neboť tím že spolu jsme
splnil jsi mi sny!