S kapucí
ve stínu zítřků
tichý pozorovatel
v sobě sám
nehýčkán
Jedovaté
jako amarylis
myšlenky
nezvadnou
a víly v lučinách
netančí
Zamotán
ve svých alterezích
p(r)opleteých
hvězdám nevěříš
tak padáš
do říší bez snů
Ego
tenká vrstva prachu
co mi brání
být sám
sebou