tančíš

Myšlenkami
tančíš
po parketu
mléčné dráhy

a k tanci Tě smí
vyzvat
i kometka zbloudilá,

lehounký krok
ladný,
po špičkách
na ostří měsíce,

aby snad vzpomínka
neřízla
víc
než ostrá je
jeho hrana,

tisíce
zvědavých očí
jako by
perličky rozsypal
někdo
okolo,

ty rozzáří
se do své
krásy

a pohladí tě
kouzlem svým

jakoby snad
vyřídit
něčí chtěli vzkaz,

pak nekonečná
hloubka
zas ze svých dlaní
další
klenot upustí...

..snad aby jiný dostal šanci...