Pod víčky jen prach
Pod víčky jen prach
Občas stávám u otevřenýho okna
koukám dolů na lidi
a myslím na to jak by se asi tvářili
kdybych jen tak zkusila lítat
jestli by aspoň zvedli hlavu
pousmáli se naivitě
pochroumaných křídel
a s tichým je ještě mladá
pokračovali v bourání
vlastních životů
dneska v noci
jsem ti chtěla zavolat
a říct ti
že jsem asi autistická
nebo tak něco
ale že se snažím
a každý ráno před zrcadlem
nacvičuju úsměvy
a po kouscích ustříhávám
vlasy
a křídla
abych se jednou hrdě
mohla postavit na chodník
mezi panelákama
s nákupní taškou a kočárem
a hádat se o sunarech, plínách
a idiotskejch seriálech v televizi
občas stávám u otevřenýho okna
piju pivo a střílím po holubech vzduchovkou
abys mě konečně miloval
takovou
jaká
nejsem
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Hmmm, první čtyři řádky tvé básně mě zaujaly natolik, že si tě dávám mezi oblíbené autory...
29.10.2013 22:29:35 | Truckle
Zajímavé. Mě se obecně stává, že mě lidé chápají takovýho, jaký nejsem, a domnívám se, že je to tím, že se stává, že blbnu. Takže, u mě, dobrý.
29.10.2013 21:10:26 | VEDz RVAHEs
dám bod i když ten konec se mi nelíbí právě proto, že se zalíbí spoustě jinejch lidí tady. Přijde mi jakoby naplánovanej už od papíru.
..ale
líbí se mi tenhle verš..a s tichým je ještě mladá
pokračovali v bourání
vlastních životů
tak ať ti to píše:-)
RM.
29.10.2013 19:47:21 | Robin Marnolli
Děkuju, ale naplánovaný nebyl, většinou nepíšu plánovitě, spíš tak, jak to přijde :) Pro mě, jakožto autorku, je ten konec asi nejdůležitější. Ale každý to samozřejmě může chápat jinak :)
29.10.2013 19:50:06 | xkacerka
pokud je to fakt tak, já to beru. jen mi přijde, že poslední dobou tu píše čím dál tím víc lidí podobně.
vzpomenu si na dobu, kdy jsme na škole opisovali, ale pak jsem měli stejně pětky i za "kvalitní" práci, jelikož to učitelka prokoukla.
Tak promiň, nějak mi to splývá, asi dnes nejsem ve formě:-(
29.10.2013 19:54:10 | Robin Marnolli