Vážky v duze
Vážky v duze
Jedové šípy prolétnou
její hrudí
a ztrácí se někde v mlze za ní
Nechápavě se dívám
na lidi,
kteří lámou vážkám křídla,
aby k ní nedolétly…
Ze suchého rákosí
je postupně sbírám
a na prstě zvedám
jejich konce
k začátku duhy
Kořeny barev vrostly do vody
hned vedle poslední naděje
Jako po lanovce
stoupají vážky s bolavými křídly
do srdce duhy
Kolem nich neznatelné otvory
od těl šípů
Vážky
jako symbol lidského váhání
se mi ztrácí z dohledu
Stojím pod duhou lásky
Nohy v suchém rákosí
a očima bloudím v mlze lidské nevíry
V rukou držím šípy,
které jsem vyndala ze své hrudi
A v srdci mě hřeje… duha
… jako zrcátko té nade mnou…
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
nechápu to, a nebo už jsem hodně moc navená... proto raději nebudu hodnotit. Nebylo by to moc slavné...
26.01.2007 13:24:00 | Ariana (Lori)
je to zvláštní přečíst si od tebe zase něco po dlouhé době ale stejně pěkné
25.01.2007 13:52:00 | whiolet
:-)))....šmarjá mě to tu ukazuje PAN..aha asi jako ..páááni...povedla se.. :-)))
23.01.2007 17:44:00 | isisleo
jestli to chápu v těch minulých souvislostech, tak se to trochu popletlo, chyba v pochopení, dva rozličné světy myslím si, jeden o voze a druhý o koze...každý má svoji pravdu, tys vylila tu svoje srdce v úvaze v dobré víře se s svým štěstím podělit, jiní ale nevěřícně kroutí hlavou, smysl tomu chtějí dát a řád, ty by jsi se však jak umělý robot se cítila kdybys tu svoji identitu řemeslným produktem nazvala..
23.01.2007 12:56:00 | Jarky
...krásná.. řekněme, že závodně, ale teď už na vcelku nízké úrovni... krajské přebory a tak...
23.01.2007 12:45:00 | Ayla
Dílko se mi zdá pochmurné, s jistým úmyslem a myšlenkou, ten konec mě dostal. Moc pěkně napsané.
23.01.2007 10:56:00 | NikitaNikaT.
Báseň plná pocitů.Velmi výmluvná.Je třeba šípy polámat- a spálit na popel.
23.01.2007 08:30:00 | s.e.n