Pohasínám...

**********

Jako blížící se tón z hedvábí

klaníš se dlouhé vteřině

v zákoutí vesmírných čar...

Tvá laskavá náruč,

uvnitř zbytečných snah,

v úzkém sepjetí, avšak daleko od hvězd,

zlehka uvadá...

Do lačných mezer bez lásky

tiše mi pronikáš...

Ve zpustlé melodii snů,

zahalené stínem tajemství,

pod rouškou chladných nocí,

s nádechem smyslnosti,

bez části Tvých nádher,

v pulsující věčnosti kráteru osamění

já bez vědomí

pohasínám....