Manifest

Svět probořil se do bláta,
ponořen někde na dně a kráčí
a klepe bídě na vrata,
ta nám z pípy stáčí

všechen ten hnis a tíseň
s bolestí a steskem všedních dní.
Závist i morální plíseň
a podobná života koření.

Svět probořil se do bláta
a páni nahoře mlčí.
Pro křesla ze zlata
jsou jako smečka vlčí.

Beránka strhnou a zardousí
bez soudu, bez poroty.
Mršina roztrhaná na kusy
zbude pro mrchožrouty.

Spravedlnost jen slepě zírá,
když právo mocným slouží,
už se pomalu vytrácí i víra
v "Mlýny Boží"

Svět probořil se do bláta,
ponořen někde na dně a kráčí
a klepe bídě na vrata,
ta nám z pípy stáčí

všechnu tu žluč, všechnu hnilobu,
jež vytéká jako žhavá láva.
Mamonu podřídili jsme dobu,
co lze prodat se prodává.

Zlé skutky dnes už nikdo netrestá,
ruka ruku myje,
závist a zlost rozsetá,
do lidských srdcí se vpije.

Strach, nejistota a obava.
Bojíme se zítřků.
Kdekdo přítele prodává
za hrst zlaťáků.

Svět probořil se do bahna,
spravedlnost rameny krčí,
je z domu vyhnána
a nikdo nekřičí

Nikdo na poplach nebije
a když už konečně někdo přeci,
tomu ústa umlčí, oči zakryje
dáma Výhružka opilá mocí.

Věřím, nebo aspoň chci věřit,
možná jsem naivní,
někde se ale přece musí vařit,
vařit voda na svini.