Sváteční sonet

V poslední době, častěji než často

v hlavě mojí vládne zmatek.

Otáčím se za sukněmi - Jarko, Lído, Vlasto!
Já amant, donchuán, zmetek.

V poslední době, víc než bych sám chtěl

v hlavě mojí vládne zmatek.

V ulicích míjím armády ženských těl

z řad dívek, dam i matek.

Uvězněný v labyrintu copánků a vnad -

prý s chutí roste hlad.

U mě s chutí roste zmatek.

A přesto přemítám, kam květinu bych odnes.

Já vůl! Jak zapomenout mohl jsem, že dnes

moje milá slaví svátek.