Prázdně

Hleď
jak prázdnota
všech těch plytkých slov
zatěžkává vzduch
náš dialog
se mění v bitevní pole
kde umírá každá
zbytečná věta
a měníme se
v prapodivné bytosti
s touhou ničit

Hleď
co zbylo z nás
a v nás
jak slábne tvůj dech
když uleháš se mnou
a ve mně
cítím odér
umírající touhy

tak nějak prázdně
tak nějak naposledy