Nekalý praktiky

Pod nánosem rtěnky rozpraskaný rty se smějí její zaschlá krev že skoro vidět není 

Oči plný žilek rudých dožadujíce tiše spánku v sloup se protáčejí vzhůru k ústům jeho 

Slina bílá pěna plná baktérií odlepuje se pomalu snáší jak zpomalenej film co změní 

? otázka 

A co bude dál se neví se ptají oči jejich protkány v síti kdesi uvnitř ticha mdlého 

Rázem hudba se rozezní když polkne ona jeho a jsou oni zpití do němoty

v níž mluví za ně cizí noty 

Na co si to hrajem? 

zní 

že city člověka právem trýzní 

Ty tóny písničky stokrát ohraný se linou ložnicema kde hynou těla mladý

se řezaj o hrany sestry zrady 

Když se nic nestane s ledem v mrazících boxech těch dvou snad přežijí ještě další léto 

A nevypadne nic zpoza těch polštářů a peřin v nichž je jedno jejich tělo mleto 

A tak šukaj spolu, šukaj každej zvlášť, 

dva mozky dvoje srdce plíce tenký tlustý střeva játra slinivky ledviny žaludky krev a mlíko voda a enzymy a krev a moč a hovna, 

ty dvě schránky na to všechno třesoucí se do rytmu nejvyššího vyznávání všeho 

jenom né lásky. 

"A tak šukejme tak dlouho, 

až se nám kůže bude odlupovat 

a rezavým nožem čas rýti začne vrásky."