Dusím se

Dusím se,

laciným vínem.

A modrým dýmem drahých cigaret.

Však! Znepokojivé tušení.

Nejen tímto zápachem se zalykám.

Klopýtám,

na vysokých podpatcích.

A zvrásněná kočičí dlažba nepomáhá.

Však! Neklidný třas.

Nejen tím ke dnu padám blíž.

                                                                     //oprátka ztracených ideálů//

                                                              //smyčka reality se stahuje se hrdlu blíž//

Předně než se zadusím,

bloumaje mlhou periferií, hledám.

Hledám.

Zvláštní místo „hluboko uvnitř mě“.

Prodírám se však pouze stokou svého světa.

Po kolena zabořená, ve vlastních splaškách,

(a) toho co jsem kdysi dávno chtěla.

Ve skrytu (duše?)

vím, že není nikdy víc,

"Uvnitř mě"

Dusí.

Dusí mne, pach vlastních lží.

                                                                     Dusí mne masky jež denně nosím.

A

Klopýtám.

Klopýtám nad propastí viny.

                                                                       Klopýtám stezkou nenávisti.