Neobvyklá na Vánoční časy plné rozjásaných říkanek a přání štěstí. Dobrý, zaslouží si typa. Byla by chyba nepodpořit rozmanitost života. Vždyť nemá jen jednu barvu. :O)
19.12.2013 20:45:03 | Tichá meluzína
Právě ty Vánoce mi spíš připomínají to, jak to mělo být a není ... unavená z práce a z toho, že lidi kolem nemají nikdy dost tomu moc nepřidá. Ano, máš pravdu, život má hodně barev, jen mám někdy pocit, že ty radostné nějak vyhořely.
19.12.2013 20:48:01 | Aaliyan
Na to je dobrý starý film Miloše Formana - Přelet nad kukaččím hnízdem. I když je člověk v pořádném srabu, ty barvy ze sebe pořád ještě může vykřesat. Klidně pro to ze sebe udělat naprostého blázna. Vždyť svět sám se chová iracionálně. :O)
19.12.2013 21:04:12 | Tichá meluzína
Jo, ale pak je taky Michal Penk a O bláznech a jako takový blázen se já cítím ... já nevím, nerozumím věcem kolem, prostě nerozumím.
19.12.2013 21:07:09 | Aaliyan
Meluzína v tom posledním komentu uhodila hřebíček na hlavičku a krásně vše vystihla tím přirovnáním s pampeliškou. Jestli tě můžu uklidnit, tak život prokoukneš až tak někde kolem třicítky a do tý doby si s tím vším nemá smysl lámat hlavu. Neboj, přijde to tak nějak samo od sebe, což je pozitivní. :-)
19.12.2013 21:55:59 | Luky-33
Já už vím, že na všechno v životě nejsou odpovědi. Nelze žít pouze logicky, nedávalo by to smysl. Je třeba některé věci prostě nechat jít, protože nemají uspokojivé řešení. Pampeliška taky prorazí asfalt, a když se zeptáš proč to dělá, těžko najdeš rozumné vysvětlení, když všude kolem je tolik trávy. :O)
19.12.2013 21:13:09 | Tichá meluzína
Já vím ... ale tohle je takové divné, vlastně ta pampeliška by si měla zasloužit uznání že jo :-) prostě jo, jasné, neřeš, nechej být, časem pochopíš. Jenže ... když se to všechno aspoň trochu nenaučím chápat, skončím brzo asi na ulici. :-) ale tak já vím, zas bude líp, jen teď mi to prostě přišlo líto :-) ale jinak dekuju za komentare a za vsechno, zase to můžu vidět trochu jinak :-)
20.12.2013 07:37:16 | Aaliyan
To jsem ráda za ten pozitivní náhled. Ano, pampelišce se patří pogratulovat, že prorazí i překážky zdánlivě neprorazitelné. I to se může státi životním mottem. Jsem malá, křehká, celá králíček Azurit, ale bacha na mě. Mám sílu. A v tom je síla. Tak jako ty jsme se svým způsobem se životem potýkali asi všichni. V určitém věkovém období v sobě všichni najdeme něco společného. Já to období mám už za sebou a vím, že bude líp. K tomu se ale musíme každý prokousat sám. Jen ti dávám echo, že na té druhé straně už je jasněji. Měj se a ať ti khamoro svití sestro. T'aves bachtalo!
20.12.2013 08:12:36 | Tichá meluzína
:-)
19.12.2013 23:44:21 | Robin Marnolli
I ty smíšku jeden. Já tě dobře vidím. :D
19.12.2013 23:46:41 | Tichá meluzína
aha...takže mne sleduješ? :-)
19.12.2013 23:52:21 | Robin Marnolli
Ne. Jen rekognoskuji terén. Čumím, čumím, všude samá rovinka a najednou za tím malým kopečkem, žádný zajíc. Ale Robin Marnolli. :D
19.12.2013 23:57:33 | Tichá meluzína