Návrat

Konec, už depresím, učí se žít,
Stalo, co stalo se, však musí být.
Osudem proplouval, pro lidi bláznem,
Jistotu hledal, vrátil se na zem?

V pohledech bytostí, jen úzkost a žal,
Vždycky, Ó vždycky, soudu se bál.
Neviděn v jasném, temno je blíž,
Hůl nad ním lámou, zvedají kříž.

Sebral se z prachu, v ten se vše obrací,
Odehnal úzkost, pomalu zvykal si.
Svobodu svoji, na duši květ,
Uviděl v barvách, miluje svět!!!