Ten člověk byl cejtit houbama
nejmíň na dvacet metrů
žádný babky a klouzci
ale ty jedovatý a zlý
Jedy pro mě vždycky měly slabost
a někdy se jim nedá říct ne
tak jsem ho sledoval
Chodil dokola kolem bloku s prolukou
kde se v křoví potloukaly toulavý kočky
a snažil se na ně dupnout
prskaly a smály se mu
on zběsile dupal a dupal a dupal
dokud mu nedošel dech
sesypal se na chodník jako vysklená výloha
tisíc malejch kousků zoufalýho vzteku
který už se nikdy nedaj dohromady
a jedna kočka před něj pohodila ulovenýho ptáka
čerstvou smrt
ale ne zle chtěla ho nakrmit
ty kočky ho měly rády
jako jediný na celym světě mu nabídly lásku
a on je za to nenáviděl
Zanechalo to ve mě pocit a námět k přemýšlení. Ač nejsem básník, subjektivně hodnotím 8/10, + tip)
11.01.2014 12:25:54 | Firren