Inri

Spíš, klidně spíš

aniž bys tušil

že já stloukám si tu kříž

bez božích posil.

Co jsem mohla, ztratila jsem

svou nevinnost i zábrany

teď jen musím šetřit hlasem

když smějí se mi za zády.

Už jdou ke mně blíž

ty stíny mé minulosti

já nasazuji kříž

vědoma si přítomnosti.

Nemohu s tebou být

ačkoli to jediné bych si přála

budou se mi mstít

za to, čeho jsem se bála.

Tak ukřižujte mě!

Za to že mám ještě city

pamatuji si matně

ty doteky mé bídy.

Vím, že jsou stále blíž

cítím dotek chladných stěn

a budou stínat kříž

až zazní poslední můj sten...