=Jako ve filmu

 

~Černobílý film~

~~~~~~~~~~~~~

Život ten někdy vypadá

jako černobílý film

snad ze století raz…dva

nebo jako ten starý jilm

co kolem cesty tu stává,

pod ním se posadí

ten unavený poutník

vadí mu,ne,už nevadí

zapálit si poslední doutník

pak do jilmu vyfoukne dým

skoro jak parní vlak

a slyší,ách,já se zadusím

kdo to byl.Snad pták?

 

Pak ticho je jak v kostele

než začínají varhany hrát

tam si jen myš prý ustele

a pořád bude mít hlad

no co chtít po kostelní myši

kde má kostelník spíž

to přece hladová myš tuší

ty toho kocoura neslyšíš?

A zatím ke kostelu došel

ten unavený poutník

kostelníka hned našel

a povídá,jsem varhaník.

Chudý a hladový jako ta myš.

Vyslyšíš mě,nevyslyšíš?

 

A na tom stromě sedí kluk

má černé vlasy,na tváři šmouhu

poutníkovi to vůbec není fuk

jenom mu řekl,pomoct ti mohu?

Kluk z toho stromu seskočil

celý se ale zimou třese

poutník mu svůj kabát nasadil

a jako pán se ten kluk nese,

kostelník všechno vidí ode dveří

a oba dva potom k sobě zavolal

třeba tomu ani on nevěří

že chudý chudému kabát daroval.

A teď sám se zimou třese.

 

Čas běží dál jako černobílý film

poutník tam na varhany hrál

ten kluk si šmouhu dávno smyl

a píšťaly od prachu utíral

ty kostelní myši stále hlad mají

a když ten kocour tvrdě spí

ve spíži kus sýra a špek ochutnají.

A to se v černobílém filmu smí.

 

„klapka…cvak“

~~~~~~~