Odsouzená ctihodnost

 

Copak si myslí, ctihodný pan soudce

o soudu božím a o hříchu?

Člověk má duši, leč podoben loutce,

dál popíjí z hořkého kalichu

 

Čeho se bojí ctihodnost Vaše,

co doposud hrála si na Boha?

Snad toho, že dojde jí vtipná kaše

až ze země stane se obloha?

 

Čemu pak věří, ten starý pán v hávu,

co troufá si sebrat ti svobodu

Čím skutky měří, že vždycky je v právu

a dál mění ti víno ve vodu?

 

Copak si myslíš ty, souzený člověče

ač spoután, cítíš se nevinný

Probuď se dřív, než ti za zdí svět uteče

a vrať svůj hřbet zpět do roviny

 

Boj proti mě je boj se sebou samým

tak pochop a už se dál netrýzni

nefandi zápasům předem prohraným

chceš napít, tak neptej se po žízni

 

Nenech si vnutit iluzi viny

a věř, že láska je všelék

i když je každý z nás úplně jiný

společně tvoříme celek