Pouť

Slyš! Přijíždí pouť,

kol skřípot maringotek,

tu loukoť praská,

břinčí cinkot rolniček.

Prosím, pojď!

Zřít estrádu pana mima

z gest strnulých hádat,

proč tvář jest jeho oněmělá,

a sladce si smlsnout

na špejlích z cukrkandlu,

v kyvu lampiček šmouh

pár vyměnit si úsměvů,

a kdo ví, možná i

s vánkem se obejmout,

jak toč větrníků na střelnici

šustit, jak plíšky zvonit,

když ve středu nás zasáhnou.