byl to výbuch okurek

 

 

v klíně jiných písně pěl

doznívaly

zvuky sovětských děl

střídaly se

na ulicích na postelích na podlaze

snily pily namáhaly

ruce spouště 

 

leze leze po železe 

zpívá jí a zpívá svojí

skladbu naloženou v okurkovém nálevu

rum a práska...

 

tma

tmoucí živá nepřehledná

stojí všude obestřela

děla těl, co vyletěla

.

.

.

a teď, lásko, konec ledna