Revoluce vlastního života

Vnímám život

jako každodenní revoluci

odehrávající se

blíž, nebo dál srdci.

Čas mění shromáždění

životních postojů

rozum utlačuje snění

bez krve a pouličních bojů.

Tělo se poddává

nadvládě nerozumného rozumu

život, jako chvilka prchavá

stává se obyčejným plátnem bez umu.

V revoluci všedních dní

ztrácím sebe-sama

a když noci přichází do bílých dní

snílkům zvoní hrana.

Šednu jako ovce v davu

jako člen tupého stáda

po proudu se všemi plavu

minulosti ukazujíc záda.