Něco krásného

Ach Vy motýli,

poletujete si na louce břišní,

vyhříváte se na slunci,

a řešíte jenom věci vyšší.

Křídla vám utrhám

těla vezmu do dlaně,

Usměji se na vás se slzou,

a uložím do ohně.

Pozorovat,

jak hoří něco zdánlivě šťastného,

to není závist,

jen potřeba zničit něco krásného.