kdysi srdce vypálené jak Šalomounův
chrám
vykořenění z hadoviny kořenů
vykloubený strom
zaléván tichem, kořenem vzhůru
znova rostoucí
ze zvláštního podhoubí vzešel
čas na něm pracující
stále koná své dílo
slepé pulzování přiložilo
nadějnou víru v zeleň