Bouřčina epopej

Ubalil jsem si cigaretu
Na cestu mi tiše pršelo
Ale v dálce zpoza mraku
slunce se studem zachvělo
jaké že to strasti trable
ke kolizi se mnou přimělo

A já kvapně do bočních kapes
hrubiánsky narval duhu
Žití je přec svině! kurva! pes!
a mně stále narůstají
úroky životního dluhu

Asi i proto...

Padající kroupa trefila mě do hlavy
Z krku prýští hrnce krve
já vláčně stojím bezhlavý
osamocen u silnice
Alespoň jsem zas jak prve
zapudil své představy
zda mi život nedá více

Proč a jak a znova proč
mám já vám všem pro zábavu
konzumovat vlastní moč?