Anotace: ...
Uteč tam,
kam jsi vždycky chtěla,
daleko od míst,
kde jsi nenáviděna.
Roztrhej tu úzkost,
co tě svírá,
jako špinavá hlína,
co tě snídá.
Běž…
Běž tak daleko,
jak jen budeš moci…
Co nejdál od lidí,
kteří si myslí,
že tě mají ve své moci.
Uteč přes ten most,
na druhý konec světa.
Do míst,
kde vládne právo veta.
Kde se můžeš odvolat
ve jménu dobra.
Kde zlo,
je špinavá prohra.
Znič ty pocity,
co tě dusí…
Zastav ty věci,
co se ti hnusí.
Postav se
a stůj zpříma,
protože svět,
je špinavá díra…
Každou chvíli
si tě hlídá,
svojí špínu
o tebe otírá…
co kdybys neutíkala, ale otočila se a řekla...mám toho dost...:-)
03.04.2014 10:15:17 | básněnka
I to je možnost... Ale bohužel, nemůžeš bojovat se vším, co se ti na světě nelíbí...
03.04.2014 12:15:04 | Gabriela Green
Vážně úzkostný. :)
02.04.2014 22:29:43 | SmallGeorge
Bohužel, někdy se to tak sejde... Psaní je pro mě jakýmsi antidepresivem, tak že se v něm často odráží mé pocity a myšlenky...
Děkuji za komentář a přečtení mé ,,básně" :-))
02.04.2014 22:35:31 | Gabriela Green