Pohlcení

Čekání je nenaplněnou formou na cukroví
Na tvoje rty orámované vousky toulavých zrzavých kocourů
Co utíkají při prvním náznaku pohlazení
Nebo tiše předou na klínech blondýn v rozvrzaných sedačkách neurčitých barev

Čekání je zázrakem pro tonoucí
V zelených rybnících uprostřed lesů
Kde musíš zvednout hlavu a čelit světlu odnikud
Kochat se bázní a zapomenout na návrat

Čekala jsem a našla pomíjivost
Která mi připomněla důležitost okouzlení sama sebou
Svou tváří na hladině barvy zlata shodnou s mými vlasy
Která láme můj krk vzhůru
A ramena nutí do záklonu

Ve chvílích před rozedněním
Bloumám otevřenými okny nad tichými kroky nade mnou
Nad tvou fotkou v rámu ze zlata mých vlasů
Nad množstvím mé lásky vypuštěné do světa
Která tiše zmizela s rozedněním
Kdy jsem zvedla hlavu do světla