Vítej v mém životě

Vítej v mém životě

Už jsi někdy cítil, že jsi selhal?
Víš, že ti ublížit chtějí?
Myslíš, že už není, kdo by nelhal?
A všichni se ti jen smějí?
Taky se u sebe v pokoji zamykáš,
s rádiem na plné pecky,
aby nikdo neslyšel, jak se zalykáš,
že toho máš plné kecky?

Ne, nevíš, jaké to je,
Když je vše špatně,
Ty nevíš, jaké to je,
být jako já.

Chtít něco dokázat aspoň sám sobě,
být na pokraji svých sil,
slyšet posměch, vědět, že patří tobě,
cítit, že tě život zbil,
chtít už nevidět ze svého pokoje,
živořit o chlebu a vodě...
Ne? Ty opravdu nevíš, jaké to je?
Tak pojď dál, vítej v mém životě.

Lítáš a vlaješ jako hadr na holi?
Vidíš, jak ti všichni lžou do očí?
Myslí si ostatní, že tě nic nebolí?
Matně doufáš, že se to otočí?
Někde hluboko uvnitř krvácet...
Nevíš, jak se zachránit?
A nemáš sílu útoky vracet,
netušíš, jak se bránit?

Ne, nevíš, jaké to je,
Když je vše špatně,
Ty nevíš, jaké to je,
být jako já.

Slyšíš posměch za svými zády?
Že ti nevadí, jen předstíráš?
Neznáš pocit mít kamarády,
přitom se sám před sebou skrýváš?
Můj vlak života se vykolejil,
na jeho opravu nemáš sil,
kdejaký vagon se odpojil,
hledím na to, co můj život byl...

Ne, nevíš, jaké to je,
Když je vše špatně,
Ty nevíš, jaké to je,
být jako já.