Anotace: Další ze série meziučebních minutovek... http://www.youtube.com/watch?v=7wfYIMyS_dI
Když člověk usíná sám
svět se stává dokonalým místem
malého nočního umírání
...neboli spánku.
Ty se kradeš s lehkostí vánku
po kapsách nosíš zbytky romantické symfonie
a šlapeš mi ve snech
po špičkách něhy.
Ještě neroztály loňské sněhy
v krajině tiché minulosti
v peřinách a polštářích.
Prosím, zůstaň...
a ty
...odcházíš.
Hebká báseň.Před zraky spatřuji Tarkovského snové záběry vzdouvající se záclony ve srubu z dob jeho dětství s níž si pohrává pozvolna sílící vítr.
Klaní se poetik
Marty
14.04.2014 22:05:44 | kudlankaW