Hrdinská smrt

Jak sníh zakrývá a led pohlcuje moji tvář
Dochází mi že už neuvidím víc slunce zář
Srdce se mi sevře žalem
Má duše zalije se kalem
Když vzpomenu si lásko má na tebe
Ještě nechci ,ještě nechce se mi do nebe
Najednou nechce se mi umírat
Ale když jsem si tehdy mohl vybírat
Zvolil jsem si zemřít jako hrdina

Vrátit se zpátky domů je teď moje vidina
Ale teď když nastala moje poslední hodina
A vím že černou obálku dostane moje rodina
Moje duše chce zpět na tento svět
Ale moje tělo nechce ,proč aspoň nemohu políbit tě naposled

Chci se zvednout vstát a jít pryč
Ale znova žít je asi překročenej chtíč
Teď tu ležím slabý na bitevním poli
V uších slyším poslední zvuk ,jak na kostele půlnoc zvoní
A v posmrtným životě abych pak litoval
Že před válkou se já blbec neschoval