To bylo tenkrát, sněhu..

.

Dnes u dveří nestojí
klečí
a kouše ret do krve

na sv. Jiří

/

nikdy
nikdy nikdy ni ni ni ni ni kdy

Abys!

Necítila beznaděj
promiň mi ty
holčičí sklony
naivních běžkařů
po sjezdovce na tvém odkrytém loktu

Víš..
Bylo to jen jedenkrát!

Svátečně
Ať jinde
netrápí se
nelituje z dáli vlny...
~tam ~tam
musí to jít
spát
v ohni
sám
ukřižován lyžařkou..jejími
nočními drápky
slyší Drásej
Líbej černý lak nehtů
Zvítěz pro nebeské zítřky
tmavovlasý princi
naučím tě být Můj Můj

Můj

Tu..
Cizí
Uvidíš
Objevíš
bude to tvá první citová lavina

Obleč melodii zakázaných doteků
vždyť minulé stopy zavál šepot zimní bělosti

Ne ještě nechce tě!
Ještě musíš do běl
musíš
rozžhaveným vejít
vniknout do buněk

Přeléváš

Omamné sněženkové šaty

...

/

Usnul v nich
na popel
na prach nedosažitelné ženskosti
rádoby zraněné sportovkyně
líbivé a vláčné
po vydání se ze svého maxima

a ráno když na šichtu šli chlapi
nechápal

ta ostuda
ten šeřík sněžených
tužeb dávno ztracených cen
za tygra ze stříbra