Hra na Honěnou

Běží na mně pes

A jde mi po krku,

Pádím, utíkám, já lapu po dechu.

Mám strach.

On chytí-li mne, budu roztrhán,

Tím jsem si jist,

Vzduchu v jeho nozdrách já slyším svist.

Dohání mě.

Proč vlastně utíkám, nevím,

Přec měl bych být já pánem,

Přec měl bych býti lovcem, kočím i králem.

Klopýtám.

Nemám více sil,

Padám a na zem narážím,

Náhle se probírám a s překvapením nacházím,

Ve své ruce vodítko, a na krku obojek.

Utekl jsem.