Samotář

A dál hvězdy si spí
pod peřinou z lamp-svitu
mám též předstírat spánek?
jen tak?
bez ostychu?
a zatím v čase tak dávném,
snad v čase trilobitů
se vzpomínky vrací
oděné v aksamitu

Zvolíš Chardonnay či Rulandu
tu děvku jednu zrádnou
co ti v palici palicí buší
i když ti ctnosti vládnou
najednou neznáš se,
jsi jiný
kůže jak z křidéleček muších
ti praská, ach praská
až praská ti i v uších

A dál hvězdy si spí
jsi sám
neznáš stínu
neb ani on tě nezná
za sebou pouze hlínu
té Země která tě nechce
jsi sirotek
prosté nic
avšak nevzdáváš se lehce,
nicoto z Nemanic

A za šumu laciných lichotek
se zaprodáváš říši kalhotek

ta jediná,

co tě ještě bere napospas