Hvězdy

---

Za svitu luny a hvězd
plující vzdálenou oblohou.
Jako majáček půlnočních měst
pro duši samotnou ubohou.

A jako krásní mořští koníci,
mořem plující klenbou nebe.
tak jako plamenem na svíci,
září, svítí a čekají tebe.

Čekají na svého dobrodruha,
který zářivou pochopí krásu.
Potom spustí se jako duha,
Bez věčnosti a šance na spásu.

A vzdají se pro nás věčnosti,
věčné záře a nesmrtelnosti.
Pro trochu lásky a radosti.
Pro člověka jediného,.. lásku,
Nepevnou, jen visící na vlásku.
I přesto, promění se v krásku,
smrtelnou a prostou...

Přesto však neustále padají,
krásné a dokonalé s obzorem,
svého vyvoleného tu hledají.
svého,.. postřeleného amorem.
A láskou svojí se netají...

Tak i já vyhlížím nebesa,
a každou noc pozoruji oblohu.
a jejich nepochopená noblesa,
mě láká a pomoci si nemohu,
ta šíře a rozpetí nekončna
poznání a láska věrná a věčná.

---