Noční rozjímání...
Noční rozjímání...
Anotace: někdy si jen tak po nocích rozjímám...
V plamínku svíčky
ohřívám své ruce
nepálí
prosvěcuje vše
tak lehce
stíny kouzlí
dechem plápolá
odrazy vrací mi
křehkostí
ne
trpce
...
lidé spí
sní
putují do krajin
nepoznaných
potkávají ty
které míjejí
...
sedím tu
se svíčkou
lehkým světlem
které dává
práce mi v rukou
těžkne
vnímám ten dar
nechodím městem
nejsem běžcem
nespaluji
žár
ve vosku utápím
štětce
maluji potají
na papír
cesty
přemosťuji je mosty
nepředjíždím
...
Ptala jsem se občas nemocných
nechodících
co by dělali
kdyby byli zdraví
v jeden den
Zacvičili by si
někdo by si dal
ke snídani loupáky s mlékem
pozvali by přátele na oběd
chodili by zahradami
plné květin a
stromů
poslouchali by ptáky
obdivovali květiny
povečeřeli by
kachnu
pak by šli
domů
" To je všechno?" ptala jsem se
" To je všechno."
Bylo to skromné
Všední
Zklamalo mě to
Čekala jsem lety balónem
moře
večeře s prezidentem
létání s tajfunem
cokoli co není
běžné
...
Došlo mi, že
v kráse není
omotané to
co bolí
Uvědomila si
že v málu je
podstata
...
když něco
nejde
není to
odplata
...
V plamínku svíčky
našla jsem odpovědi
i kousek sebe
nehledala jsem nic
našla jsem
víc
...
Komentáře (22)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Plamínkem svíčky ohřívám plíčky na smetaně.Kouzlo je v chuti,šest knedlů mě nutí vidličkou nabírat mnohostranně.Brčálová kouzelnice,napiš toho ještě více...neschovávej svoji tvorbu jen pro sebe,do krabice.
06.07.2014 08:26:59 | Bakchus
a až mi zase někdy něco napadne, ráda se podělím :-)) zdraví brčál :-)
13.08.2014 00:53:19 | zelená víla
Plamínkem svíčky ohříváš nám srdce
jde ti to tak lehce
ve stínech se zrcadlí tvůj svět.
Laskavost a skromnost roztahnou křídla
leťí k nám holubička bílá.
Děkuji za tyhle řádky
život má výrazné vrásky
které na kráse mu neubírá.
06.07.2014 08:16:28 | Danger
Krásná báseň... vše ostatní tu již bylo řečeno a já nemohu než souhlasit s ostatními. A.
25.06.2014 14:35:32 | AndreaM
tak zde se klaním,máš můj neuvěřitelný obdiv.
21.06.2014 17:01:44 | střelkyně1
Děkuji.. mě ale není za co obdivovat, obdiv těm, kteří jsou tak silní a umí obohatit svým přístupem... a díky tobě, že to vnímáš...
24.06.2014 13:03:21 | zelená víla
Krásná báseň .... tak moc procítěná ... kéž bychom byli všichni takto skromní a vážili si i těch nejmenších maličkostí ... :)
11.06.2014 19:49:40 | Aiury
...všechno, připojuji se k Amonasrovi.
Vílo, mám podobnou zkušenost, jako dobrovolnice v DD jsem se paní na vozíčku jednou ptala, kam si vyjedem, až jí bude líp, odpověď byla - na Kulaťák, což je poměrně nezajímavé náměstí přímo před DD, taky jsem myslela, že bude chtít aspoň do Průhonic nebo do Tesca...ale ona si to uměla tak užít, ty plné chodníky a jízdu mezi tramvajema, od té doby si někdy půjčuji její oči.
Děkuji, úžasná básnička, ST.
11.06.2014 14:59:02 | Pamína
... děkuji za krásný komentář...
jako dobrovolnice jsem v tomto DD byla se psem potěšit bydlící, byl to krásnej zážitek a jejich jiskry v očích si pamatuji napořád... já chodila jako dobrovolník všude možně a všechny ty zážitky ať s dospělými či dětmi byly nenahraditelný... dnes dobrovolníky školím :-) a občas také zajdu potěšit někoho, ono to je totiž těšení oboustranné... :-)
11.06.2014 19:30:06 | zelená víla