Hvězda štěstí

Prázdný pokoj ty a sklenka vína,
sedíš tiše, svíčka vyhasíná.
Co se děje, Co se stalo? Co bude dál se dít, nevíš...

Dnešní den nebyl možná šťastný,
nezoufej, ten další bude krásný.
Naděje ve světlé zítřky bude dál nad námi bdít.

Zavíráš oči myslíš na několik smutných chvil.
Potom náhle tvoje duše zpět nabývá sil.
Otevíráš oči, vstáváš ze snu. Šťastný byl.
Včerejší smutek v nekonečnu utopil.

Úsměv na tváři, do ulic vycházíš ven.
Tváříš se šťastně, krásný letní je dnes den.
Proč se trápit tím, co stejně nikdy nezměníš, tak...

s optimismem v žilách kráčíš městem dál
přeji si jen, abys zbytek života se takhle smál.
Vždyť není krásnější věc než úsměv na tvé tváři.


Zavíráš oči myslíš na několik smutných chvil.
Potom náhle tvoje duše zpět nabývá sil.
Otevíráš oči, vstáváš ze snu. Šťastný byl.
Včerejší smutek v nekonečnu utopil.
Zavírej oči jen s úsměvem na tváři.
Tvoje hvězda štěstí každým večerem září.
Ta hvězda, co nad tebou bdí denně na stráži
noc co noc a nezáleží na kalendáři.

Jaro, léto, podzim, zima, všechno mezitím
když hvězda září tak nic z toho necítím.
I ta tvoje svítí, i když neznáš její hlas,
jméno, při jehož vyslovení cítíš mráz...

Až poznáš, pochopíš, že ten mráz přítel tvůj
součástí hvězdy, které dáváš život svůj.
Tak buď šťastný,
nevzdávej se,
jednou se najdete...