Žíly na rukou II

Plujou mi žíly po rukou
jak koráby zelený od řas.
námořníci spouští plachty,
věří ve vítr, co vynese je
výše na hladinu.

Jak zelení hadi plazí se,
ty žíly na rukou.
Rok od roku vystouplejší,
jak kdyby šeptaly,
že chtějí svý místo na vzduchu.

Zelený chapadla
údy opilých chobotnic
se mi mrskají pod kůží
zpěvem přitahují čepele
jak hladový vosy med.

Já znám prohnilé plody,
jablka od červů,
mívají pod slupkou
všechen ten pro oko nepěkný
rozklepaný hnus.

Ale hnus člověka odplaví
bouřlivé moře purpuru
a jeho nachové vlny
valící se z těla
rozpáraného škrtiče.